No, to každodenní cvičení nezvládám, teď už to vím. Moc práce, nemám hodinu denně na to, abych cvičil a zároveň stíhal co mám. 

Dneska jsem dorazil z práce v osm, navečeřel se a tím jsem skončil, teď usínám u klávesnice a musím ještě něco udělat.

Není to sranda.

 Musel bych se kouknout, ale je to něco přes měsíc :) tak co jsem dneska do sebe naházel:

vstávání 4:45 takže jsem měl tvarohovej koláč z pekárny, která má otevřeno od 4:30 (!!!), protože doma bych se nasnídat nestihl...

a protože tam měli i tvarohový buchty, které mají hrozně málo kdy, koupil jsem si dvě ke kafi 

pak

Podtrženo sečteno, moc dobře vlastně asi ne. Dvakrát jsem vynechal a jednou zkrátil cvičení. Poprvé za to mohla lenost, měl jsem ráno vstávat a cvičit jako Bob a Bobek, ale nevstal jsem a večer jsem někam šel. No a včera jsme dělali něco na zahrádce a já si tak nějak řekl, že to budu počítat jako cvičení.

Ovšem co se nestalo, dneska (neděle) jsem si říkal,

Před 30 dny jsem začal 90 denní cvičící a hubnoucí program. Zahrnuje to každodenní cvičení (střídají se 2 typy, jedno má 30 min., druhé 40), jen v neděli je pauza. Cvičil jsem většinou večer, dvakrát v noci, někdy přes den a několikrát ráno, což je největší peklo na Zemi :)

pozn: tento článek se mi válel v rozepsaných, myslel jsem, že jsem ho zveřejnil již před týdnem :)

 Asi mám krizi. Měla přijít až kolem 22. dne, alespoň to se tvrdí v příručce, ale dolehlo to na mě už teď. Dneska jsem byl hooodně unavenej a nějaký cviky zkrátil. A zítra mě čeká ranní cvičení.

No a bohužel se i musím přiznat ke včerejšímu prohřešku v podobě dortíku (něco jsme slavili) a párek (to je prostě

Jak si můžete všimnout ve výpisu článků, tenhle týden jsem toho moc nenapsal. Časově byl trochu náročnější, domů jsem se dostal večer, šel hned cvičit a pak už jen odpočíval. V úterý jsem se hodil marod (ale cvičil i tak) a i přes rýmičku a kašlíček jsem se do toho opřel... no, opřel je silné slovo, jel jsem tak na 60 %. Ale možná mi to pomohlo, protože hned druhý den mi bylo lépe.

Dietní pondělí bylo nejhorší. Celý den jsem trpěl, protože fakt, že jsem se dobrovolně vzdal na 90 dní normálního jídlo, mě uváděl do nepříjemně roztekaného a naštvaného stavu. Ten se projevil až v pozdější fázi dne, kdy jsem si uvědomil jak moc je to pro mě omezující. Teď už vím, že pondělí bylo nejtěžší. A to jen do té doby, než jsem si zacvičil.

Tak jsem to zmáknul :) budík bohužel zklamal, ale předešlý den jsem se natolik nabudil na ráno, že jsem sice místo plánovaných 5:30 vstával v 5:58, ale už v 6:05 jsem cvičil (původní plán byl 6:00).

Teda musím se přiznat, že dnešního cvičení jsem se obával. Prvních 30 dní se pořád dokola jedou dvě videa, jedno je teda náročnější - hodně se tam pracuje s břichem a nohama, což, jak jsem zjistil, je moje velká slabina. Každopádně jsem se uklidňoval tím, že ve videu jasně říkají, ať posloucháme své tělo a nepřeháníme to. Okej, říkal jsem si, dneska trochu polevím.

Nepolevil.

Cvičení se na mě podepisuje namoženým VŠÍM. Stehna, ramena, břicho, to vše mě bolí. Ale i přesto se snažím cvičit tak jak mám a tu bolest překonat. Ono to překvapivě poleví, na začátku a nakonci cvičení se člověk protahuje, takže to docela jde.

Dneska jsem poprvé cvičil s činkama, mají jen kilo, ale zatím to stačí. Rovnou jsem si pořídil i dvoukilové na to, až trochu zesílím. Co se jídla